Setkání pod aurou magie, nové místo a společné foto aneb malé poselství k festivalovému národu
2. 9. 2008
Uff, Uff…
je tomu několik dní, kdy skončilo další setkání pod aurou magie na
posvátné půdě podhorského ležení „Na Bojišti“, o němž lze snad s
většinou z vás jen říci: „Uff, Uff... to byl obřad a posvátný tanec s
kaleidoskopem hudby, setkávání a příběhů.“ Vypadá to, že se nás tady
nakonec sešlo asi na dvaadvacet tisíc bojovníků, pomocníků, hudebníků,
stopařů ale především spiklenců, nikoliv smyšlených či násobených, jak
tomu bývá jinde, ale skutečných. Děkujeme za vaši návštěvu našeho
kmene, za vaši tolerantnost, vstřícnost a ohleduplnost vůči sobě i
hudebníkům a jednotlivým interpretům. Děkujeme za spoluvytvoření tohoto
dalšího spikleneckého setkání.
Jak to vypadá několik dnů po vašem odjezdu na „opuštěném Bojišti“, se
přijeli někteří podívat. V tuto chvíli se posvátná půda douklízí a
Matku Zemi jsme očistili včetně vytříděné části odpadu. Na lukách mezi
stromy a dobrými travami na nás nostalgicky vyhlížely kupičky s
naplněným odpadem v pytlích a taškách v místech vašeho campování a
vytvářely tak pomyslnou mapu a hranice našeho ležení. Vytýčená
teritoria byla rozsáhlá a šetrnost mnohých k Matce Zemi nám ušetřila
práci. Diky.
Část
půdy zatím nerozoraly žádné pracovní stroje, ale traktor s pluhem
zemědělce pana Brunáta, který kypří půdu pro jarní setí. I to
symbolizuje ukončení letošního magického festivalového setkání a dává
naději v dny příští. V nejbližší době naše kroky povedou za trutnovským
starostou a senátorem, který rovněž festival navštívil a jehož se
festivalová nálada zjevně dotkla. Snad přispěla k malé změně myšlení a
naše slova nezapadnou a budou vyslyšena s dobrou vůlí. Bílý zástupce je
otevřen slovům a my s ním chceme pohovořit o dalších vyhlídkách
„Bojiště“ i předat připravený projekt nového ležení „Na Prachárně“ .
Uvidíme, jestli se nám podaří uhájit půdu starého místa, dozvíme se ale
především, jaké budou vyhlídky pro místo nové. Víme, že míza, která
stoupá ve stromech rostoucích „Na Bojišti“ nese vzpomínku pokrevných
setkání, ale jak víte, území i s loukami je vyčleněno k zástavbě. Sami
jste se také opět mohli přesvědčit, že „Bojiště“ začíná být i malé a
těsné. Věříme, že vonící louky „Na Prachárně“ se mohou stát našimi
sestrami a stromy našimi bratry, kteří nám mohou dávat novou sílu a
našemu setkávání magickou energii. Věříme, že hory viditelné z jeho luk
nám poskytnou útočiště a společně s Nejvyšší Mocností a Jagannáthem
svoji záštitu a ochranu. Je možné, že příští rok bude ve znamení
vyhlášení roční přestávky pro důkladnější přípravu nového ležení ve
Volanově. Již před rokem vyhlášená brigádnická výpomoc na přípravách
„Prachárny“ se tak stane aktuální. Ten, kdo nám již napsal a má stále
zájem se na přípravách nového ležení podílet, nechť nám prosím vyšle
aktuální zprávy. Ti, kteří si myslí, že by mohli pomoci a jejich silné
paže a vize by se daly použít, pište a vybubnovávejte na
geronimo@festivaltrutnov.cz. V minulém roce se vás ozvalo na 180
statečných a ochotných podílet se na dobrovolných brigádách, a nové
místo si tak vlastními silami spoluvytvářet sami. Díky. Bude potřeba i
těžké techniky na zarovnání terénů a vytvoření přírodních stezek. Milé
byly nabídky zahradních architektek. Děkujeme. Velké díky i odvážným
architektům Markovi a Alešovi za zpracování prvních studií a
architektonických plánů, bez nichž by to nešlo (psáno v letošním
Festivalovým samizdatu). Věříme, že pokud nám bude bílý zástupce
nápomocen, podaří se nám nové území vyčistit a z jeho rybníků opět
uslyšíme v noci hádání žab.
Letošní setkání proběhlo ve znamení jednadvacítek, sto osmi kapel,
jejichž počet se vztahoval k roku 1968, a happeningů - až se zdálo, že
jsme to s nimi trochu přebubnovali. Co bylo pro vás milé a nejsilnější?
Z našeho tábora toho bylo více - z hudebních i nehudebních planet. A
samozřejmě skupinové foto! Tento happening a vyfotografovanou
spikleneckou skupinku přinášíme v plném rozlišeni ZDE a ZDE.
Jak bylo při zachycování okamžiku řečeno, tento obrázek si můžete
stáhnout, nechat vytisknout a někde zavěsit. Bylo to 24.8. okolo 18:00
a čitelných je nás tam včetně náčelníka 3995. Nechť vás těší! Co dále
potěšilo? Především to byla setkání a návštěva s pátečním pozdravením a
následnou sobotní debatou „náčelníka Apačů Winnetoua“ alias Pierra
Brice, návštěva a diskuse s naším náčelníkem Václavem Havlem,
vystoupení The Subways, Jiřího Schmitzera, indošských Soulfly,
mimopódiové show a kočování festivalovým národem rumunské dechovky
Fanfare Transilvania, noční koncert Velvet Underground revival v
hospodském stanu, kouzelník Talostan a čtení pohádek tamtéž. Tradiční
Hudba Praha či Monkey Business a závěrečné vystoupení bubenických
šamanů a mágů The Dhol Foundation s netradičním doprovodem padesáti
tančících lidí z publika i zákulisí na pódiu, ke kterým se přidal i
zpěvák Matěj Ruppert z Monkey Bussines. Silné a nevídáné show bylo
důstojným ukončením posledního festivalového dne a možná i jedním z
posledních koncertů „Na Bojišti“. Kdo nezažil, těžko sdělitelné. Kruh
se uzavírá…
Věříme, že každý z vás si jistě letos v srdcích i duších zpod hor
odnesl něco silného. Od jednotlivých vystoupení, zážitků z cest, po
různá setkání festivalového i nefestivalového druhu. Věříme, že to jsou
věci či vibrace vesměs pozitivní a pěkné. Nechť to přenosné světlo ve
vašich duších a myslích rozsvěcuje vaše okolí i po celý další rok.
Na závěr bychom chtěli uctít malou vzpomínkou památku všech obětí
okupace 21. srpna 1968, jímž byl letošní festival věnován, a našeho
kamaráda, novináře Honzu Hrudku, který měl jako každoročně přijet mezi
nás v pátek odpoledne a jehož články nejen k festivalu jste léta mohly
čítávat na novinových stránkách. Odešel v noci z jednadvacátého na
dvaadvacátého srpna a jeho poslední článek o festivalu jste si mohli
přečíst v pátek 22.8. ráno v MF Dnes, ve chvíli, kdy již bylo známo, že
bohužel nedorazí. Věříme, že i jeho duch se bude nadále nad námi každým
rokem vznášet. Čest jeho památce!
Omlouváme se všem, kterým jsme způsobily nějaké příkoří či nenaplnění snů. Doufejme v dny příští…
P.S. Pro zájemce: hodinový on-line rozhovor k letošnímu
festivalu a jeho časům příštím, který proběhl ve čtvrtek 4. září na
stránkách KN, naleznete zde.
Wakhan-thanka!
Přijedou náčelníci! Náš i
z bratrského kmene. Největšími hvězdami na „rockovém“ Trutnovu se tak
vedle ethnometalových Soulfly či bubeníků zřejmě stanou náčelníci, náš
Václav a Apačů, Pierre Brice
21. 6. 2008
V
den neoficiálního začátku vybubnováváme...Na rockový festival s
undergroundovými základy, jenž vloni dekoroval za svého náčelníka
bývalého prezidenta Václava Havla, přijede i „ rudý náčelník Apačů“,
legendární Pierre Brice! Budeme tak svědky dvou vzácných náčelnických
návštěv. Winnetou se ocitne na jednom pódiu např. vedle ethnometalových
Soulfly, hardcoreových Shelter z Ameriky či autora českých evergreenů,
Pavla Bobka. Pierre Brice stráví na festivalu 
dva
dny a samozřejmě svým Winnetouvským způsobem v pátek pozdraví všechny
návštěvníky tohoto magického setkání. Druhý den se s „náčelníkem Apačů“
uskuteční setkání a dvouhodinová beseda v klidové vesnici festivalového
města na Meditativní a alternativní scéně v Hare Krishna campu
sousedící s malým indiánským táborem a neziskovými ekologickými
organizacemi.
Rovněž se uskuteční, vůbec poprvé v historii festivalu, oficiální
setkání a debata s naším náčelníkem Václavem Havlem, který zasedne k
hovoru se svými bojovníky na undergroundové scéně. Po loňské náčelnické
řeči se tak uskuteční historické dvouhodinové setkání z očí do očí a po
předloňském pozdravu s Winnetouem na dálku prostřednictvím magického
přenosu přes telefonické sítě z hlavního pódia (festival byl tehdy
věnován Rychlým šípům, Winnetouovi a Tomu Sawyerovi, tedy symbolům
čestnosti, pravdy, odvahy a dobrodružství) se festivalový kmen setká
tváři v tvář se skutečným náčelníkem Apačů. Letošní festival bude vůbec
ve znamení nejen jednadvacítek, ale i mnoha happeningů. Setkání s
náčelníky, některá vystoupení a společné skupinové fotografovaní
„všech“ na rozloučenou s magickým územím Bojiště, kdy utichnou na
několik desítek minut všechna pódia, budou zřejmě ty nejmimořádnější a
nejsilnější! Opatrujte se a těšíme se na vás. Přijíždí rudý bratr ze
spřátelených kmenů a podhorské ležení je připraveno na (náš) šamanský
obřad... Hoka hééj!
Naše oči zalila slaná voda
19. 8. 2008
Se slanými kapkami v očích a smutkem v duši vybubnováváme dvě smutné
zprávy. Stephen Marley do našeho podhorského ležení nedorazí. Dozvěděli
jsme se to před pár dny a nebylo v našich silách tuto věc změnit, jsou
bohužel mimo naši kontrolu. Stephen si během turné zranil koleno a
zrovna dnes je operován. Ze zprávy ošetřujícího lékaře je jasné, že
Stephen nemůže chodit a zrušil proto zbývající evropské turné. Vypadá
to, že reggae Trutnovu není dopřáno. Nenechme se však šálit zdáním.
Naši bojovníci už vystopovali pěknou náhradu v podobě reggae mága
Carlose De Nicaragua Y Familia, který přijede se svým celým rodinným
orchestrem s větrem salsy v zádech. Je to důstojné zastoupení za
šamanského mága Stephena. Carlos byl mimo jiné hnacím motorem spolku
Mano Negra a dlouhodobě spolupracoval s Mano Chao nebo s Bueno Vista
Social Club. Stephenovi přejeme rychlé uzdravení a zmobilizování sil.
Na Carlose se těšíme a věříme, že zdejší podhorské údolí rozvibruje
silnými a houpavými rytmy reggae.
Další smutnou zprávou je, že ukrajinská kapela Ot Vinta! bohužel
nedostala cestovní víza a nemůže navštívit naše území. Kdo ví... Jak
charakteristické – kapela, která měla tak trochu připomenout okupaci
před čtyřiceti lety svým příjezdem s hudebními nástroji místo zbraní,
nakonec nemůže na naše podhorské oslavy dorazit. O kolik jednodušší to
měli sovětské tanky v létě 1968, které si letošním ročníkem
připomínáme. Parafrázujme Boba Dylana a Martu Kubišovou: „Jó, časy se
nemění...!“
Festival letos zpestří několik uvaděčů
10. 8. 2008
Letošní
festivalové setkání pod horami se bude nést nejen ve znamení různých
návštěv ze spřátelených kmenů, širokým žánrovým záběrem bez ohledu na
hudební škatulky, ale zpestří jej vedle dobře známých uvaděčů i několik
nových tváří. Ti všichno nás budou provázet tímto hudebně-kulturním
labyrintem během čtyř dnů. Festivalový happening na hlavni scéně budou
vedle tradičního moderátora, herce a režiséra Zdeňka Suchého, jenž
festival moderuje již od roku 1995, uvádět i dáma a herečka z divadla
Sklep Lenka Vychodilová (na fotu z vystoupení v Trutnově s MTO v roce
2006)a nesmlouvavý rocker s punkovou duší Jan "Hony" Haubert, zpěvák
skupiny Visací zámek. Ta paradoxně v Trutnově nevystoupí, ale její
zpěvák nás bude oblažovat svojí přítomností po celé čtyři dny. Druhou
scénu ovládnou velký vtipný herec a muž svérázného humoru Radomil Uhlíř
a nekompromisní žertéř Laďa (čti krátce) Čumba, který je po dobu
festivalu k vidění všude. O Pub stage si řekl a bude ji uvádět
František "Čuňas" Stárek, který se již loni této scény spontánně a
neplánovaně zhostil. Indiánskou intuicí podzemního bojovníka, správně
vytušil a odhadl prázdné místo a hrdě se jej letos ujme. Kdo jiný by
měl tuto scénu s undergroundovými kořeny uvádět, když ne ten, který
tento festival před jednadvaceti lety spoluzakládal? Undergroundová
legenda, která se nejlépe v tom kaleidoskopu tváří, postaviček a
podzemních umělců vyzná. Věříme, že všichni jmenovaní vám přinesou
nejen přehled, kultivované předání kulturního poselství a obohatí vás i
celý program, ale pobaví nás zároveň a pomohou v lepší orientaci v tom
labyrintu hudby, divadla, debat, setkávání, tváří, postaviček a
osobností.
Wakhan-thanka!
Na
„rockovém“ Trutnově vystoupí vedle metalových Soulfly a šamanských
bubeníků česká legenda evergreenů Pavel Bobek. Zazpívá Zappu?
1. 8. 2008
Je to tady - v Trutnově vystoupí Pavel Bobek! Vedle jedné z nejtvrdších
metalových kapel s prvky ethna Soulfly, hardcoreových Shelter nebo
šamanských bubeníků The Dhol Foundation či komunisty zakázané legendy
undergroundu Plastiků, vystoupí na stejném pódiu hvězda nejen popového
československého nebe, Pavel Bobek. Tento „zpívající architekt“ přijede
do podhorského ležení s orchestrem Malinaband, rekrutujícím se z těch
nejzkušenějších westmenů okolo kapely Druhá tráva. Po nezapomenutelném
koncertu Evy Pilarové či Waldemaru Matuškovi, Martě Kubišové, Václavu
Neckářovi, Banjo Bandu Ivana Mládka, Felixi Holzmannovi nebo
Originálním pražském symfonickém orchestru, tak naše nadžánrové
podhorské ležení opět přivítá jednu z legend české pop music z řad
„zasloužilých umělců“. Můžeme se tak po roce těšit na jedno z
výjimečných vystoupení bořících mýty a hranice hudebních stylů. Bude to
jedno ze setkání mimo jakékoliv hudební škatulky. I v tom je totiž
poslání Trutnova: rozšiřovat obzory od rocku přes underground, punk,
ethno či hudbu s tanečními prvky až tam, co slyšíme několik let denně z
rádia, ale nemusí být špatné, byť je tímto způsobem do určité míry
devalvováno.
Na Trutnovu se opět, po loňském vystoupení Marty Kubišové, objevuje
hudební stálice a legenda česko-slovenského hudebního nebe se silnými
angloamerickými kořeny, což se nikdy žádnému z totalitních režimů
nemůže líbit, natož tomu komunistickému, který zdejší krajinu sužoval
několik desetiletí. Když v srpnu 68 za okny projížděla okupační vojska,
Pavel Bobek řádil po klubech v rytmu rock ´n´rollu. Na politickém
barometru přituhovalo a mnohé kapely byly zakázány, jiné se z
anglických názvů přejmenovávali na české. Pavel Bobek se s tím
vyrovnával po svém a pomalu ale jistě začal nekompromisně propagovat
anglo-americké rytmy koketujíce s prvky americké country.
První malá deska vyšla Pavlovi už v roce 1964, nezapomenutelné jsou
jeho legendární TV vysílání kurzů angličtiny o několik let později . Za
komunistů věc ojedinělá. O Pavlu Bobkovi se mluvilo jako o ideologovi
bigbeatu a svými angloamerickými sympatiemi byl nesympatický těm, kteří
se shlíželi ve východě, hledajíce oporu za hranicemi zakarpatské Rusi.
Pavel Bobek má ve své minulosti i odkazy k leckterým "ikonám", které
myšlenku Trutnova spoluvytvářejí. Jeho píseň Pojď stoupat jak dým je
českou (a marihuanových souvislostí zbavenou) verzí hitu Don´t Bogart
Me z kultovního "hippie muzikálu" Easy Rider. Bobek je také
pravděpodobně jediným českým zpěvákem pop-music, který sáhl do zpěvníku
Franka Zappy, a to když přezpíval jeho Harder Than Your Husband jako
Lepší než tvůj manžel.
Přivítejme i Pavla Bobka, hudebníka s duší v americkém rokenrolu,
swingu, folku, country ale i moderního šansoniéram, s tolerancí
zdejšímu táboru vlastní. Odměnou nám bude radost z vystoupení, které
možná leckteré překvapí, ale snad i pobaví a potěší. Kdo na Trutnovu
pamatuje obdobná vystoupení, jistě nezapomněl....
Trutnov je nejen o názoru, ale i o vyskočení z hudebních škatulek a o
jejich překračování. A těšme se, až všichni uslyšíme „to zvolání“....
„Oh, Ruuby...!“
Přijedou šamanští bubeníci The Dhol Foundation uzavřít magické setkaní „Na Bojišti“
27. 7. 2008
Vaše
prosby, žádosti a nářky byly vyslyšeny. V končícím měsíci bouří
vybubnováváme: přijedou šamanští bubeníci The Dhol Foundation, aby
uzavřeli letošní magické setkání „Na Bojišti“ a všichni jsme se tak
rozloučili s tímto územím za zvuků, které nejlépe Trutnov
charakterizují – bubnů a šamanských nástrojů přírodních národů. Jakoby
i samotný Johnny Kalsi vyslyšel vaše volání a když se dozvěděl, že
letošní setkání bude zřejmě tím posledním „Na Bojišti“, počal
vybubnovávat v pravidelných rytmech ze starých dobrých ostrovů, že by
se rád přijel se svojí družinou s Bojištěm důstojně rozloučit. Neboť
jak už řekl v roce 2005: „This Place has certain magic. You can feel it
in the air“. Příliš mnoho přání, indicií a znamení, než abychom si je
dovolili ignorovat. Kruh se uzavírá... Šamansky a indošsky se chceme s
Bojištěm rozloučit my, Johnny Kalsi s The Dhol Foundation a věříme, že
i vy. Proto Johnny se svou družinou připravili pro Trutnov speciální
program s několika bubeníky, zpěvákem a tanečníky. Poděkujme matce Zemi
a půdě, jež nám v hojnosti po osmnáct let vydávala svoji energii a
dobré vibrace. Toto území lze nazývat posvátným, neboť se na něm
odehrálo tolik příběhů, setkání a obřadů různého druhu, že by na jejich
spočítání nestačily odrostlé klasy sousedního pole. Bojiště a Trutnov,
jak kdysi řekl velký undergroundový poeta Magor, se stalo poutním
rockovým místem.
Neklesejme však na mysli, nové vyhlídnuté místo „Na Prachárně“, jemuž
je i letošní festival rovněž zasvěcen, otevírá svojí náruč a je v
mnohém magičtější a silnější – se vší úctou k Bojišti – než to, s
kterým se budeme letos loučit. Určitě na novém území najdete mnoho
společných prvků se starým známým Bojištěm. Navíc nám může poskytnout
více prostoru, možností a zároveň odpovídá filozofii celého festivalu.
Podaří-li se na toto místo přemístit naše ležení s celým festivalovým
národem, to bude záležet nejen na ochotě různých stavebních i
nestavebních partnerů, ale i na vás a v tuto chvíli především na
úřadech a radnici.
Zdaří-li se to, festival se vrátí na místo svého původního vzniku. Kruh se uzavře...
Wakhan-thanka!
K neoficiálnímu začátku ve čtvrtek 21.8.2008
16. 7. 2008
Z podhorského ležení vybubnováváme: čtvrteční neoficiální začátek zahájí v sedm hodin v podvečer kapela Missa Karel Kryl revival.
Čím jiným bychom měli připomenout oběti sovětské okupace a
jednadvacátého srpna neoficiálně začínat, než písněmi velikána
československé poezie, trpkého analytika lidských duší, zrady a lásky,
vizionáře Karla Kryla v originálních úpravách kapely, z jejichž podání
Karlových písní až mrazí. Abyste se sami mohli přesvědčit „co nás čeká
a nemine“, několik ukázek si můžete pustit v Rádiu Geronimo. Dalšími kapelami, které čtvrtečního večera zahrají, budou šamanští Čankišou, kteří si na Trutnově odbudou svoji skoropremiéru, Voodoo Glow Skulls,
pod jejichž vlnami tvrdého ska okořeněného punkovými rytmy jistě
poskočí nejedna duše v údolním kotli Bojiště a kteří zřejmě poprvé
nadzdvihnou pokličky i na Krakonošově plotně. Dílo dokonají svým
syrovým garážovým punk rockem mladí ostrovní The Subways.
Jejich současný zvuk s dobrými kořeny poctivého rock´n´rollu by jistě
potěšil i samotného Iggyho. Těšíme se a věříme, že na živo budou
vyslané vibrace ještě syrovější, než jak je známe z desek.
Koncerty budou v nabitých téměř koncertních délkách. S dozníváním
jejich posledních rytmů bude měsíc osvětlovat krajinu vezdejší i celé
naše ležení a v uvolněné a natěšené atmosféře prvního dne, prodchnuté
energií a přátelskými rozhovory i dojmy z cest, budeme nad ránem v
očekávání dnů příštích.
Magické setkání bude tímto důstojně zahájeno.
Přijedou metaloví indoši Soulfly
26. 6. 2008
S blížícím se příchodem prázdnin vybubnováváme zprávu, že do našeho
tábora přijedou americko-brazilští metaloví indoši Soulfly s náčelníkem
Maxem Cavalerou v čele! Jejich koncert bude navazovat na dnes již
legendární vystoupení Sepultury na festivalu v roce 2002, kdy se
Krakonošovi plotna v horách řádně otřásla, i přesto, že Max Cavalera
již v té době v kapele nehrál. Konečně tedy trutnovské "Bojiště", při
zřejmě posledním "Pow-wow", pozná a uvítá i samotného Maxe. Spolu s
kumpány s sebou jistě přiveze i plné indiánské tlumoky jejich nové
desky s názvem Conquer. Ta totiž vychází 29. července a jejich šamanské
vystoupení bude ten správný důvod ji předvést na živo. Věříme, že
koncert bude umocněn festivalovou atmosférou a prostředím, v němž se
tento ethno-metalový obřad odehraje - pod horami, mezi stromy, loukami
a dobrými travami. Staňme se jeho součástí a zvedněme šamanské nástroje
a amulety k noční obloze, ať na magii setkání pod horami Cavalerova
družina jen tak nezapomene. Hudba přírodních národů s prvky
latinskoamerické etnické hudby v kombinaci s nesmlouvavě tvrdým
hardcorem v podhorském ležení "Na Bojišti"! Až budou Krakonošovi na
plotně nadskakovat pokličky...!
Tímto splácíme dluh sobě, červené magické půdě i všem, kteří jste po
Soulfly volali. Tento kmen do našeho ležení právem patří. Přijměte
příslib tohoto koncertu jako malý dárek k vysvědčení.
Co dodat? Omlouváme se Pánovi hor a slibujeme, že se po šamanském
obřadu Soulfly budou do noci linout již jen houpavé rytmy "mladého
krále" reggae... s menšími dozvuky na druhé scéně.
Přijedou „Iggyho děti“, The Subways, se současným garážovým zvukem, s nímž vybubnováváme i další program
12.6.2008
Před
devatenácti lety se narodila Marta. Před čtyřiceti lety obsadila
okupační vojska zdejší území a usídlila se i na zamýšleném novém místě
„Na Prachárně“. A před pěti lety začala přicházet na svět kapela, jež
měla díky svému přirozenému talentu nekomplikovaný porodní průběh a
kterou s potěšením můžeme představit i vám. Z podhorských kmenů
oznamujeme a do všech teritorií vybubnováváme, že do našeho ležení
zavítá uskupení, za něž by se nemusel stydět žádný rockový či punkový
harcovník, s bojovníkem a šamanem Iggym v čele. Přijedou The Subways!
Garážovo punková kapela s hodně nakřáplým zvukem a rozvernou basistkou
a zpěvačkou Charlotte, za jejíž „rozcapený“ zpěv byste ji nejraději
nasekali na prdel. Žádní The Offsprings, Blink 182 či Avril, ale
skutečný nefalšovaný punk ve své ryzí rockové a syrové podobě. Žádné
gely. Nejsou slavnými televizními hvězdičkami s tvářičkami rozmazlených
fracků, za něž dělá práci někdo jiný, ale sami sebou. Takový pěkný
kravál, který dokáže udělat tato trojice mladých lidí, je
záviděníhodný, obdivuhodný, sympatický ale především upřímný.
Nepocházejí z USA ale z UK, byť na indiánských územích získávají
paradoxně větší popularitu než na domácích královských ostrovech. Tento
kmenový spolek vznikal mezi lety 2003 – 2005 okolo kytaristy Billyho
Luna v menším kraji Hertfordshire. A za pár roků, ve svých dvaceti,
hráli už jako ostřílení matadoři, kterým jde o život. V Anglii nejprve
objíždějí lokální i londýnské kluby a v roce 2005 nahrávají svoji první
desku. Nyní, 30. června, vydávají The Subways nové album „All or
nothing“, jehož produkci dělá Butch Wig, který se podílel například na
albech Nevermind od Nirvany, Siamse Dream od Smashing Pumpkins nebo New
Wave od Agains Me! A my se máme na co těšit.
The Subways, jsou kapela, kterou na festivalech v Anglii uvidíte mezi
hlavními a hvězdnými skupinami, ale u nás si jejich desku bohužel stěží
koupíte i v největších hudebních obchodech.
Dva bojovníci a jedna statečná squaw jsou teprve na začátku cesty, mají
za sebou batolecí období a přichází do teeneegerovskéhop věku, v němž
je budeme moci zastihnout i my. Kapele upřímně přejeme její úspěšné
dospívání a dozrávající období s uchovanou teenegeerovskou rebeliií v
srdci. Nepochybujeme, že o této skupině ještě uslyšíme nejen v našich
územích. Těšíme se a pána hor Krakonoše prosíme o shovívavost... neb
pokličky na plotně zase poposkočí.
Zároveň oficiálně zvěřejňujeme i podstatnou část dalšího
programu
„sametového podzemí“ under Mountains, který jste si již beztak sami
stačili zveřejnit i bez nás. Díky. Snad v něm najdete i něco z toho, co
jste si přáli.
See You Later...!
Jedna z nejtvrdších ska kapel Voodoo Glow Skulls z USA přijede otevřít
první festivalový večer ve svižném rytmu s punk-corovou energií a
mexickou svatozáří
6. 6. 2008
Pod
hory přijede jedna z nejtvrdších ska-punk-corových kapel jakou naše
Matka Země urodila. Energie, nenapodobitelný zvuk, svižné vokály,
úderné dechy a tvrdá směsice
ska, coru, punku, metalu, to vše prodchnuté latinskou hudbou, to jsou
Voodoo Glow Skulls z Californie! Toto legendární uskupení existuje již
od roku 1988 a
je jednou ze zásadních kapel, které v devadesátých letech odstartovaly
boom ska-coru. Byla vždy o krok před ostatními, kterým určovala směr a
ukazovala nevyšlapané stezky.
Voodoo vydali sedm desek a nezapřou svůj mexický původ. Jejími
zakládajícími členy byli totiž bratři Frank, Eddie a Jorge Casillasovi
se svým dlouholetým kumpánem Jerry O´Neillem, všichni s mexickou krví.
Své texty vysílají do okolních území v angličtině i španělštině a s
budoucností se vypořádávají po svém - s nadhledem a nezbytnou dávkou
humoru. K tomu všemu tvrdý základ, kytarové riffy, hard core a mexická
lidová hudba. I letos má trutnovský festival ve svém věnování trochu
politický podtext a Voodoo se svými rozmanitými texty zabývajícími se
širokou škálou myšlenek, od vážnějších rasových, národnostních a
segregačních problémů, přes až hrubý a urážlivý humor, mexickou
mytologii a "lehčí tématiku", nebudou o čtvrtečním večeru 21. srpna
festival otevírat čirou "náhodou" a shodou okolností.
Prostě Voodoo Glow Skulls jsou tady a na svých krotících dechových
ořích přijedou nastartovat svou divokou jízdou první festivalový večer
- a vězte, že nebudou osamoceni. Všichni vyznavači tance, humorné
nadsázky a tvrdých kytar by u toho neměli chybět. Nehledě na to, že jde
o kapelu, která u nás ještě nikdy nehrála. A naživo, to je jak nájezd
těch nejstatečnějších bojovníků....
See You Later, on Thursday!
"Na Bojišti" povede spřátelené kmeny nejmladší guru reggae z Jamajky, Stephen Marley
30. 5. 2008
Jako
jeden z prvních letošních guruů, ověnčený zelenou girlandou poslední
Grammy (čtyři za produkci se mu už doma válí) za nejlepší reggae desku
roku, bude "Na Bojišti" syn legendárního Boba Marleye Stephen! Ten se svojí jamajskou komunitou povede spřátelené kmeny k šamanským zpěvům a tancům.
Stephen vnesl do své hudby moderní prvky a posunul tento bojovnický a
provoněný styl zase o kus dál, je však stále vyznavačem klasického
reggae, věrný staré reggae škole. Navíc se velmi podobá svému otci, od
nějž se pramálo liší i hudebně. Stephen vyznává skvělé aranže a vězte,
že jeho obdivuhodná vizuální i hlasová podobnost a hudební zručnost s
Bobem není náhodná. Jaké desky by asi točil Bob Marley, kdyby dnes
ještě žil? Stephen na to odpovídá! Když rozdával bůh reggae Jah své
požehnání, na paprsky pro Stephena a rod Marleyů rozhodně nezapomněl a
svými dary nešetřil. Připravte si své šamanské amulety!
Tickets for great trip under the mountains
26. 5. 2008
Z podhorského ležení ke zkouškovému období, maturitám a k blížícimu se Dni
dětí v měsíci příchodu růží a zelenající se trávy vysíláme kouřové
zprávy o prodeji vstupenek „Under The Mountains“. Ty si můžete
objednávat na www.festivaltrutnov.cz v sekci tickets.
Jsou rozděleny na tři výměnné ceny a směnným platidlem může být Koruna
česká či EU. Nejvýhodněji si je můžete objednat na dobírku jako „Prague
Spring ´68“ za 680,-Kč (27 EUR). Dále je možné si ji obstarat v našich
spřátelených obchodech po celém našem území i na Slovensku jako „Charta
77“ za 770,-Kč. (31 EUR). Na místě potom budou v našem ležení lístky k
dispozici jako „First Festival ´87“ a, jak název napovídá, pořídit je
budete moci za 870,- Kč. (35 EUR). Při objednávání na dobírku platí
obvyklá vstupenka ZDARMA pro toho, kdo objednává pro svůj kmen
vstupenky v počtu 9 a více. Těšíme se...
See You Later...!
Letošní festival ve znamení jednadvacítek...
30. 4. 2008
Z
hor mizí poslední zbytky sněhu a my vybubnováváme po filipojakubské
noci velkých ohňů, pálení zlých duchů a s prvním májem s vítáním jara
do širých plání, podhorských i horských oblastí a nížin: letošní Open Air Music Festival „TRUTNOV 87-08“ se uskuteční 21. – 24. srpna 2008 a
bude ve znamení jednadvacítek! Smutných i veselých. Bude tomu
jednadvacet let, co na soukromé louce „Východočeský Woodstock“ vznikl,
letošní začátek bude ve čtvrtek jednadvacátého srpna a festival
bude věnován obětem 21. srpna 1968 a magii nového místa „Na Prachárně“.
A
místo setkání? Máme pro mnohé radostnou zvěst. Před týdnem se nakonec
podařilo domluvit, že letošní Open Air Festival se opět uskuteční - „Na
Bojišti“! Bude to však definitivně poslední festival a oslava magie na
tomto místě. Domluvy se nesly ve znamení snahy dohodnout se a důstojně
se s Bojištěm rozloučit. Už nyní se rodí to, co dokončíte vy. Aura
magie a radost ze setkání, které bude „takovou pěknou tečkou za tím
naším příběhem“.
„Bojiště“ je minulostí, „Prachárna“ budoucností
Festival
skončí a v dohledné době stavební stroje začnou na místě campu,
kde stávají teepee a hoří indiánské ohně, vytvářet prostor pro
parkoviště. Z Bojiště by se totiž podle posledních plánů měl stát
jakýsi Disneyland se zábavným centrem pro děti. Je obecně známo, že
místo radnice už před časem vyčlenila k zastavění. Nejprve zde měl
být supermarket, později novodobé rodinné domy, dnes Disneyland.
Bojiště již rovněž svojí kapacitou nepostačuje. Dřív nebo později by
k přemístění „Festivalového národa“ došlo. O pozitivní energii
nového místa, jehož magii je ostatně také letošní setkání a manifestace
radosti věnována, jsme přesvědčeni a věříme, že se o tom budete
moci přesvědčit i vy. Bojiště je minulostí, Prachárna budoucností. Kruh
se uzavírá...
Věnování
Letošní
festival je rovněž věnován obětem 21. srpna 1968. Je to 40 let od
skvělých šedesátých let, která se nesla ve znamení hudby, svobody,
happeningů a Woodstocku, tedy věcí, které spoluvytvářejí pověstného
Ducha festivalu....Byla však bohužel u nás zakončena okupací.
Statečnost mnohých, ale i nedobrovolné tragické osudy tím chceme
připomenout a malým střípkem jim chceme vzdát čest. I díky nim se může
festival pořádat. Svoboda není samozřejmostí. To, že by se měl festival
přestěhovat právě do bývalých prostor, které okupovala ruská armáda,
nepovažujeme za pouhou shodu okolností. Není to příznačné? Namísto
tanků a střeliva bude slyšet hudba, vyrostou teepee, ohně, pódia a
„festivalový národ“ si zde rozloží ležení pod ochranou Jaghannátha.
Vize a kruh ...
Bude-li
festival dále pokračovat, záleží na nás všech. Budou potřeba mnohé
silné paže a společná vize všech, kdo se na jeho přípravách budou chtít
podílet. Díky vám všem, kteří jste se přihlásili s ochotou pomoci.
Těší nás, že nechcete být jen konzumenty, ale máte zájem, jako
v dobách nezávislého undergroundu, se na přípravách spolupodílet a
sami si nové místo spoluvytvářet - ostatně i Woodstock z velké
části vznikl svépomocí a díky mnoha dobrovolníků. Sešlo se vás na dvě
stě statečných z celé republiky a Slovenska, další se stále hlásí.
O nadějích a vývoji věcí vás budeme informovat. Díky za vaše nápady,
připomínky a silné paže. Doufejme, že budou brzy potřeba.
Již
před jedenácti lety jsme „Prachárnu“, toto úžasné místo ve Volanově u
Trutnova objevili a víme, že se může stát důstojným
pokračovatelem Bojiště, ba jej v mnohém i předčí. Žádné letiště,
žádná betonová plocha. Hory, lesy, louky, rybníčky. Abyste se o tom
mohli sami přesvědčit, zvažujeme, že v průběhu festivalu
k místu vypravíme několikrát denně Festivalový autobus, kde budete
tu energii moci nasát, posedět a přesvědčit se sami. Pokud se ležení
podaří přesunout, vznikne prostor, kde se může festival dále rozvíjet a
stát se důstojným festivalovým poutním místem. Jsme však teprve na
začátku. Bude záležet na Nejvyšší mocnosti, Elohímovi, Jaghannáthovi,
nás, vás i úřadech! Magické setkání by se tak vrátilo na místo svého
původního vzniku, do Volanova, kde v roce 1987 festival vzniknul.
Kruh se uzavírá...
Trutnov, radost ke konci prázdnin!
A nezapomeňte, OKO bere